HK G3
ÚTOČNÁ PUŠKA G3
Původ pušky G3 sahá až ke konci druhé světové války, kdy byl společností Maser v Německu vyvíjen nový typ útočné pušky, který byl označen jako MKb Gerät 06 a byl v ráži 7.92x33 Kurz. Tato zbraň měla systém uzamykání závěru pomocí válečků, který byl převzat z kulometu MG42. Další úpravou systému na tzv. polouzamčený vznikla puška Gerät 06H (halbverriegelt). Puška byla zařazena do výzbroje jako StG 45M. Vzhledem ke konci války, již nebylo vyrobeno větší množství této zbraně. Konstruktéři Ludwig Vorgrimler a Theodor Löffler po válce odešli pracovat do Francie a zde pokračovali ve vývoji zbraně. Práce probíhali ve společnosti CEAM. Do roku 1950 vzniklo několik nových prototypů v různých ráží a to .30 carbine, 7.92x33 mm, 7.65x35 mm a 7.5x35 mm. Žádná z nových zbraní nebyla do francouzské výzbroje přijata. V roce 1950 se Ludwig Vorgrimler odstěhoval do Španělska. Zde vytvořil pušku LV-50 pro náboj 7.92x33 mm, která byla později změněna na ráži 7.92x40 mm CETME. Zbraň je značena jako Modelo 2. O tento typ projevila zájem západoněmecká pohraniční stráž, ale požadovala předělat ráži na NATO standard 7.61x51 mm. Takto upravená zbraň je značena jako CETME Model B. V roce 1956 pohraniční stráž svůj zájem o CETME zrušila a nakoupila belgické pušky FN-FAL. Ty dostaly označení G1. Puška CETME Model B byla v roce 1958 zavedena ve španělské armádě. Nově vznikající německá armáda Bundeswehr nakoupila několik zbraní CETME pro testy při hledání nové pěchotní pušky. Zkoušek se zúčastnily zbraně SIG SG 510 (G2), CETME (G3), AR-10 (G4) a cílem bylo nahradit stávající pušku FN FAL (G1). Testy prošla nejúspěšněji CETME, která byla vládou přijata v roce 1959. Důvodem výměny za G1 byl důvod, že německá vláda chtěla, aby se nová zbraň byla vyráběna v Německu v licenci. Belgičané toto u své FN FAL nedovolili a zbraň se musela nakupovat přímo u výrobce v Belgii. Práva na výrobu zbraně G3 byla získána prostřednictvím holandské firmy NWM, která výměnou za to, dostala kontrakt na dodávku 20 mm letecké munice pro německou Luftwaffe. Výroba nových pušek byla předána německým společnostem Rheinmetall a Heckler&Koch. V roce 1669 se společnost Rheinmetall vzdala práva na produkci G3 výměnou za to jí H&K přenechal celou výrobu kulometů MG3. V roce 1977 německá vláda postoupila všechna práva na výrobu a prodej G3 společnosti Heckler&Koch.
HKG3 je útočná puška v ráži 7.62x51 mm NATO. Závěr zbraně je uzamčen pomocí válečkového uzamykacího systému. Přepínač režimu střelby je třípolohový a je značen S (Sicher) zajištěno, E (Einzelfeuer) střelba po jednotlivých ranách, F (Feuerstoss) plně automatická střelba. Zbraň může být vybavena i přepínačem střelby, kde nejsou písmena , ale piktogramy. Tento přepínač může být čtyřpolohový a je zde navíc možnost tříhranné dávky. Zbraně pro civilní trh a pro některé bezpečnostní složky mají pouze dvoupolohový přepínač s funkcemi zajištěno a střelba jednotlivými ranami. Další možné značení přepínače je pomocí číslic 0-1-20. Vtipně se u označení SEF používá anglický překlad Safe, Ekonomy, Fun. Puška G3 má stavitelné dioptrické hledí. Zde je otevřený zářez pro střelbu na 100 m a dále tři kruhové otvory pro střelbu na 200, 300, 400 m. Efektivní dostřel zbraně se uvádí 500 m a to právě s ohledem na použitá mířidla. Hlaveň má čtyři pravotočivé drážky se stoupáním 305 mm . Od verze G3A3 se používá polygonní vývrt hlavně. Pomocí montážní lišty je možno k ní připojit optický zaměřovač a to jak denní tak i noční. Speciální tlumič výšlehu plamene je možno osadit nástavcem pro střelbu puškových granátů. Na zbraň lze nasadit různé druhy bajonetů. Ty se montují neobvykle nad hlaveň. Pod pušku lze podvěsit 40 mm granátomet HK73 popř. M203. ke zbrani se dodávají dvouřadé ocelové a hliníkové zásobníky na 20 ran nebo buben na 50 ran. Dále je možno používat CETME třiceti ranné zásobníky, pětiranné zásobníky nebo deseti ranné a dvojité bubnové zásobníky na 80 ran.
G3A3 hmotnost 4,4 kg, délka 1025 mm, délka hlavně 450 mm
G3A4 hmotnost 4,7 kg, délka s vysunutou pažbou 1025 mm, délka se zasunutou pažbou 840 mm, délka hlavně 450 mm
G3SG/1 hmotnost 5,54 kg i s optikou, délka 1025 mm, délka hlavně 450 mm
G3K hmotnost 4,1 kg, délka s vysunutou pažbou 895 mm, délka se zasunutou pažbou 711 mm
Uživatelé HK G3
- Angola
- Bahrain
- Bangladéš - vyráběna společností Bangladesh Ordnance Factory
- Bolivie
- Brunej
- Burkina Faso
- Burma
- Burundi
- Čad
- Chille
- Kolumbie
- Pobřeží slonoviny
- Chorvatsko
- Kypr
- Dánsko
- Džibuti
- Dominikánská republika
- Salvador
- Estonsko
- Etiopie
- Gabun
- Německo
- Ghana
- Řecko - zbraň vyráběna v licenci společností Ellinika Amyntika Systimata angl. Hellenic Defense Systems
- Guyana
- Haiti
- Indonesie
- Irán - zbraň vyráběna společností Defense Industries Organization
- Irák
- Jordánsko
- Keňa
- Lotyšsko
- Lisabon
- Libye
- Litva
- Malavi
- Malajsie
- Mauretanie
- Mexiko
- Maroko
- Myanmar /Barma/
- Niger
- Nigerie - vyráběno v licenci spol. Defense Industries Corporation.
- Norsko - modifikovaná verze vyyráběna spol. Kongsberg Våpenfabrikk , později přejmenována na Norsk Forsvarsteknologi
- Pákistán - zbraň vyráběna společností pakistan Ordnance Factories
- Paraguay
- Peru
- Filipíny
- Portugalsko - vyráběno v licenci spol. INDEP
- Katar
- Rhodesie
- RWANDA
- Saudská Arábie, vyrábno v licenci v Al-Khari Military Complex
- Senegal
- Somalsko
- JAR
- Sudan - vyráběno v licenci spol. Military Industy Corporation
- Švédsko - vyráběno v licenci spol. Husqvarna Vapenfabrik 1965-1970 a spol. Carl Gustaf Gevärsfaktori 1965-80
- Tanzanie
- Togo
- Turecko - výroba v licenci spol. MKEK
- Uganda
- Spojené arabské emiráty
- Zaire
- Zambie
- Zimbabwe
manual k pušce HK G3 http://www.ar15.com/content/manuals/G3_Armorer_Manual.pdf
Náhledy fotografií ze složky HK G3